← Zpět na blog

Investice do nemovitostí

Může umělá inteligence zdražit bydlení? AI boom začíná měnit realitní trh

Umělou inteligenci si většina z nás spojuje s technologiemi, automatizací nebo pracovním trhem. Mnohem méně se ale mluví o tom, že její rychlý rozvoj může nepřímo zasáhnout také do úplně jiného odvětví – bydlení.

Renáta Pavlíková
16. srpna 2026 7 min čtení
Investice do nemovitostí

A právě to se začíná řešit v zahraničí.

Rozvoj umělé inteligence se v posledních letech stal jedním z hlavních motorů nové poptávky po datových centrech. Ta potřebují elektřinu, pozemky, stavební kapacity, technické profese i obrovské množství kapitálu.

Mezinárodní energetická agentura uvádí, že kapacita nejmodernějších „AI továren“, tedy datacenter určených přímo pro umělou inteligenci, se během pouhých 18 měsíců více než ztrojnásobila. Spotřeba elektřiny datacenter zaměřených na AI pak jen během roku 2025 vzrostla o 50%.

A právě tady začíná být technologický boom zajímavý i pro reality.

Protože část zdrojů, které potřebujeme pro rozvoj AI, potřebujeme zároveň pro stavbu nových domů a bytů.

Když datacentrum a bytový dům potřebují stejné lidi

Jeden z nejzajímavějších příkladů dnes nabízí Austrálie.

Guvernérka Reserve Bank of Australia Michele Bullock v srpnu 2026 upozornila, že australské stavebnictví už nyní naráží na omezené pracovní kapacity. Podle informací centrální banky přitom existují známky, že část pracovníků může být přitahována z rezidenční i jiné výstavby právě směrem k budování datacenter.

To je důležitý moment.

Pokud developer bytového projektu a investor velkého datacentra potřebují stejné stavební pracovníky, techniky a dodavatele, začínají o omezené kapacity soutěžit.

A v odvětví, které už samo bojuje s nedostatkem lidí, může další velká investiční vlna vytvářet tlak na náklady.

Neznamená to, že datacentra „berou lidem byty“.

Ukazuje to ale, že technologický boom může vstupovat do problémů, které na první pohled působí čistě realitně.

A pak přicházejí úrokové sazby

Ještě překvapivější je druhá část příběhu.

Výstavba infrastruktury pro AI představuje obrovský investiční boom. A velké investice znamenají také vyšší poptávku v ekonomice.

Reserve Bank of Australia 13. srpna 2026 uvedla, že rozsáhlé investice do datacenter a infrastruktury spojené s AI podporují agregátní poptávku především ve Spojených státech, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu. V menší míře stejný trend sleduje také v Austrálii. (rba.gov.au)

A z pohledu realit a financí přichází možná nejzajímavější tvrzení:

Podle RBA tato AI investiční aktivita sama o sobě znamená, že úrokové sazby musejí být alespoň krátkodobě vyšší, než by jinak byly. (rba.gov.au)

To samozřejmě neznamená, že úrok české hypotéky určuje umělá inteligence.

Sazby ovlivňuje celá řada faktorů – od inflace a vývoje ekonomiky přes ceny energií až po situaci na pracovním trhu.

AI investiční boom je ale novým dílkem této skládačky.

Pokud obrovské investice zvyšují poptávku v ekonomice ve chvíli, kdy jsou některé kapacity už napjaté, mohou vytvářet další cenové tlaky.

Najednou tak vzniká překvapivé propojení:

AI → datacentra → tlak na kapacity a ekonomiku → úrokové sazby → financování nemovitostí.

Spojení, které by ještě před několika lety při debatě o hypotékách znělo poměrně nečekaně.

Londýn ukazuje jiný problém: elektřinu

Pokud Austrálie ukazuje především problém stavebních kapacit a širší ekonomiky, Londýn nabízí ještě názornější příklad.

Elektrickou síť.

Datacentra patří mezi velmi koncentrované odběratele elektřiny. A omezená kapacita sítě už v některých částech Londýna zasáhla také do nové bytové výstavby.

London Assembly uvádí, že od roku 2022 dosáhly části elektrické sítě zejména v oblastech Hillingdon, Hounslow a Ealing plné kapacity. Výsledkem bylo dočasné zastavení připojování některých nových rezidenčních projektů. (london.gov.uk)

Díky následným opatřením se podařilo situaci částečně uvolnit a do začátku roku 2025 bylo možné připojit více než 12 000 nových domovů.

Dlouhodobá otázka ale zůstává.

London Assembly upozorňuje, že rostoucí spotřeba elektřiny – včetně expanze datacenter – patří mezi faktory, které mohou komplikovat připojování nové bytové výstavby. (london.gov.uk)

A tady se digitální svět potkává s tím realitním úplně konkrétně.

Na jedné straně město potřebuje novou digitální infrastrukturu.

Na druhé straně potřebuje nové byty.

A obojí potřebuje stejnou elektrickou síť.

Nejde přitom o tvrzení, že za problémy londýnského bydlení mohou datacentra. Příčin omezené energetické infrastruktury je více.

Datacentra jsou ale novým velkým hráčem, se kterým musí městské plánování počítat.

AI boom přitom teprve nabírá na síle

Nejde tedy jen o dnešní problém několika technologických měst.

Mezinárodní energetická agentura očekává, že globální spotřeba elektřiny datovými centry vzroste přibližně z 485 TWh v roce 2025 na 950 TWh v roce 2030.

Tedy téměř na dvojnásobek během pouhých pěti let.

U datacenter zaměřených přímo na AI má spotřeba elektřiny ve stejném období přibližně ztrojnásobit. (iea.org)

Rozvoj AI tak nevytváří pouze závod o čipy a technologie. Potřebuje také připojení k elektrické síti, fyzickou infrastrukturu, pozemky a obrovské investice.

A právě na stejné infrastruktuře je závislá také výstavba bydlení.

V San Francisku funguje AI úplně jinak: vytváří nové kupující

Zatímco v Austrálii a Londýně se AI boom potkává s bydlením přes stavebnictví a infrastrukturu, San Francisco ukazuje ještě třetí cestu – samotnou poptávku.

Město je jedním z hlavních center současného rozvoje umělé inteligence a růst firem v tomto odvětví přináší velmi dobře placená pracovní místa i nové bohatství zaměstnanců a investorů.

Podle Redfin vzrostla mediánová cena prodaného bydlení v oblasti San Franciska v březnu 2026 meziročně o 14,4 % na rekordních 1,7 milionu dolarů, což byl největší nárůst mezi 50 největšími americkými metropolemi. Redfin současný mimořádný růst sanfranciského trhu přímo spojuje také s boomem umělé inteligence.

AI tak nemusí ovlivňovat bydlení jen přes datacentra. V místech, kde se soustředí nové technologické bohatství, může působit i mnohem jednodušeji – tím, že přivede na trh více velmi bonitních kupujících.

A co Česko?

Tady je důležité nedělat příliš rychlé závěry.

Nemáme podklady pro tvrzení, že by dnes datacentra zdražovala byty v Praze nebo přímo ovlivňovala sazby českých hypoték.

Česká republika ale rozhodně nestojí mimo současný rozvoj digitální infrastruktury.

Na okraji Prahy v lokalitě Zbraslav–Jíloviště už České Radiokomunikace budují Prague Gateway DC. Centrum má mít více než 2 000 serverových racků ve dvanácti datových sálech a zajištěný elektrický příkon 26 MW. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu by se v dalších etapách mohlo stát součástí širšího projektu AI Gigafactory. (mpo.gov.cz)

A české ambice jdou ještě dál.

Vláda v červnu 2026 schválila podporu zapojení České republiky do evropské soutěže o vybudování AI Gigafactory. Na konci července byla otevřena evropská výzva a Česko se zařadilo mezi uchazeče o projekt ve středně velké kategorii. (mpo.gov.cz)

Pokud by některý z podobně velkých projektů v Česku skutečně vznikl, byla by to z hlediska technologií, výzkumu a investic významná příležitost.

Zahraniční zkušenosti ale zároveň ukazují, že rozvoj digitální infrastruktury je vhodné plánovat společně s energetikou a bytovou výstavbou.

Ne proto, že bychom museli stavět buď datacentra, nebo byty.

Ale proto, aby infrastruktura zvládla obojí.

Technologický boom není nepřítelem bydlení

Ani celý tento příběh není argumentem proti datacentrům nebo umělé inteligenci.

Moderní ekonomika digitální infrastrukturu potřebuje. A samotná AI může zároveň pomáhat efektivněji řídit elektrické sítě a využívat jejich stávající kapacitu. (iea.org)

Otázka proto nezní:

„Datacentra, nebo bydlení?“

Mnohem zajímavější je:

„Dokážeme naše města a infrastrukturu připravit tak, aby zvládly obojí?“

Budoucnost realit možná ovlivní něco, co dnes sledujeme hlavně v technologických zprávách

Na realitním trhu jsme zvyklí sledovat ceny nemovitostí, úrokové sazby, stavební povolení nebo nové developerské projekty.

Možná ale budeme čím dál častěji sledovat i věci, které s bydlením na první pohled vůbec nesouvisejí.

Kolik vzniká nových datacenter. Kolik elektřiny potřebují a zda ji současná síť dokáže dodat. Jak rychle se daří rozšiřovat energetickou infrastrukturu a kam v ekonomice proudí miliardové investice. Kde díky AI vznikají nová, velmi dobře placená pracovní místa a s nimi i nová skupina bonitních kupujících.

A vedle toho všeho ještě jedna otázka: máme dostatek lidí, energie, pozemků a infrastruktury na to, abychom vedle technologického rozvoje dokázali stavět také dostatek nového bydlení?

Právě tyto zdánlivě vzdálené věci mohou v budoucnu stále více rozhodovat o tom, kde se bude stavět, kolik bude výstavba stát, jak dostupné bude financování a nakonec i o tom, kolik budou lidé ochotni – a schopni – za bydlení zaplatit.

Protože jednou z důležitých otázek budoucího realitního trhu možná nebude jen „kolik lidí chce bydlet“, ale také „o jaké zdroje musí nové bydlení soutěžit“.

Renáta Pavlíková
Autorka článku

Renáta Pavlíková

Makléřka z Prahy

Pomáhám klientům s prodejem, koupí a pronájmem nemovitostí v Praze a okolí. Ve své práci propojuji osobní přístup, znalost realitního trhu a vlastní zkušenost s investováním do nemovitostí. Zakládám si na otevřené komunikaci, preciznosti a bezpečném průběhu celého obchodu.

Chcete situaci probrat konkrétně?

Podíváme se na vaši nemovitost v souvislostech.

Napište mi